Pro optimální výsledky se dá jen doporučit, aby si každé pracoviště vytvořilo a odzkoušelo závazná pravidla vlastní
správy barev pro přípravu, předávání a tisk dokumentů a odchylky od stanovených pravidel připustila jen ve
výjimečných případech. Pokud se nedodrží zásady správy barev, pak výsledek konečného tisku vždy nějak dopadne. Tisk
může být docela dobře použitelný, ale odborník v něm najde téměř vždy místa, která nejsou korektní a velmi často je
výsledek nepoužitelný. V samém procesu tisku už se předchozí chyby odhalují velmi obtížně a jejich odstranění nebo
alespoň zamaskování je obtížné a často nemožné. Tento článek si neklade za cíl dát podrobný návod jak na to, ale jen
poskytnout základní orientaci.
Nejdříve se seznámíme s několika důležitými pojmy.
Barevný prostor definuje rozsah barev, který je schopno
dané zařízení zpracovat. Na obrázku je znázorněn barevný prostor, který vnímá lidské oko, n-úhelníkem je znázorněno
omezení v reprodukci barev pro konkrétní zařízení.
Barevný prostor se popisuje v přirozených souřadnicích RGB (červená, zelená,modrá) nebo
CMY (azurová, fialová, žlutá). RGB souřadnice se používají při práci se zařízeními, která emitují
nebo snímají světlo jako jsou monitory počítače, digitální fotoaparáty, skenery. CMY se používá u zobrazení, která
pohlcují dopadající světlo to jsou všechny tisky. Pokud v jednom bodu naplno svítí všechny RGB barvy, dostáváme bílé
světlo pokud je do jednoho bodu naneseno maximum od každé CMY barvy, dostáváme teoreticky černý bod. Dosažení černé
barvy kombinací CMY není technicky dosažitelné, proto se k tiskovým barvám přidává čistá černá. Taková kombinace se
značí CMYK. Pro rozšíření barevného prostoru tiskárny se někdy přidávají další barvy nejčastěji
oranžová a zelená, čemuž odpovídá označení CMYKOG.
Pro matematický popis barvy a její intenzity se používá popis Lab, na kterém se dohodl CIE
(International Commission on Illumination). Tento popis barvy je nezávislý na fyzickém zařízení a každá barva a její
intenzita mají jednoznačně přiřazeny souřadnice.
ICC profil definuje velikost barevného prostoru konkrétního zařízení a způsob přepočtu
jednotlivých barev do/z nezávislého barevného prostoru. Používají se ICC profily při pořizování dat, ICC profily
zobrazovacích zařízení a ICC profily tiskových zařízení.
CMM (Color Management Modul) modul, který se stará o převod dat z jednoho barevného
prostoru do druhého. Modul je součástí RIP programu, který zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu převodu. U všech RIPů
světových výrobců je CMM vyvinut do takové kvality, že z hlediska uživatele nejsou mezi nimi významné rozdíly.
Převod mezi barevnými prostory je z hlediska kvality tisku kritická operace. Zdrojová
data ať už CMYK nebo RGB se převádí vždy nejprve do nezávislého barevného prostoru Lab a teprve pak se dalším
převodem generují tisková data do barevného prostoru tiskárny.
Důležité je si uvědomit, že není možný převod tam a zpět mezi barevnými prostory bez ztráty informace, protože
barevné prostory nemají nikdy stejnou velikost. To platí hlavně při převodech CMYK-CMYK. Bez ztráty informace je
možný obousměrný převod jen mezi RGB-Lab a CMY-Lab. Neplatí to již pro převod více jak 3 barev např. CMYK-Lab,
protože černá vzniká jak kombinací CMY tak přidáním samostatné černé. Lab zobrazuje jen hodnoty barev, nikoliv to jak
se k hodnotám došlo.
Pořízení dat
V první řadě se musí stanovit, v jakém barevném prostoru se budou data vytvářet. K tomu účelu se definuje vstupní ICC
profil. Obrazová data se dají pořídit digitálním snímačem (fotoaparát, skener), pak ICC profil může být vložen přímo
do souboru s obrazovými daty nebo se již v přístroji data přepočítají do některého všeobecně užívaného barevného
prostoru ICC. Pak je nezbytně nutné spolu s obrazovými daty k dalšímu zpracování dodat informaci o použitém ICC
profilu.
Pokud se data vytváří ručně pomocí programů pak musíme jednoznačně zvolit, jaký barevný prostor budeme využívat a
barvy vybírat z palety na zkalibrovaném monitoru, pokud se barvy zadávají souřadnicemi dle vytištěného vzorníku, pak
musí být dodrženo absolutně stejné nastavení barevných konverzí, jako bylo použito při tvorbě a tisku vzorníku.
Naprostá většina dat vzniká v prostoru RGB. Nejvíce se používají profily sRGB, který odpovídá
kvalitě běžných zařízení spíše určených pro Office aplikace a aRGB, který je určen pro profesionální
grafické monitory. Vhodný ICC profil se volí i s ohledem na kontrast. Hodnota Gamma=1 znamená, že kontrast nebude
měněn. Fyzikálním vlastnostem vnímání lidského oka nejlépe odpovídá hodnota 2,2. Pro přípravu dat pro digitální
tiskárny není prostor CMYK vhodný už proto, že většinou není známa tiskárna a materiál, na který se bude tisknout.
Přesto má své opodstatnění, pokud se ve CMYKu připravuje vektorová grafika s podporou tištěných vzorníků barev. RGB
prostory jsou nejobjemnější, přesto se může stát, že nepokryjí celý rozsah tiskárny pro azurovou barvu.
Úprava dat
Během přípravy a editace dat jsou z hlediska barevné kvality rozhodující konverze z jednoho barevného prostoru do druhého. Na některých pracovištích důsledně tento problém řeší tak, že všechna data připravují a zpracovávají v CMYK prostoru. Pro výstup na kvalitní digitální inkjet tiskárnu při použití moderního RIP software není tento požadavek důležitý a vhodnější je zpracovávat všechna data v tom barevném prostoru v kterém byla připravena a konverzi do CMYKu provést až během zpracování tiskových dat. Je důležité neustále sledovat, zda při otevírání souboru je přiřazen správný profil nebo se dokonce spolu se souborem neuložil profil, který k datům nepatří. Při slučování a vkládání prvků z více zdrojů do jednoho dokumentu je důležité kontrolovat, zda v závislosti na programu a jeho nastavení se uchovává u prvku i informace o ICC profilu nebo tento prvek přejímá informace z otevřeného dokumentu. Chyba, která vznikne chybným převodem se již nedá v dalším procesu napravit. Výsledkem úpravy dat je soubor, který bude předán pracovišti s tiskárnou.
Tisk
Pracoviště s tiskárnou přebírá soubor s tiskovými daty včetně informace o barevném prostoru, v kterém byla data
připravována. Soubor s daty se otevře v RIP software a nastaví se vstupní profil shodně s profilem, ve kterém byla
data vytvořena. Soubor může obsahovat jak rastrová tak vektorová data a data jednoho souboru mohou být definována v
prostoru CMYK i RGB. To je případ souboru EPS nebo PDF. Soubory TIFF a JPG obsahují jen rastrová data v prostoru CMYK
nebo RGB. Soubory TIFF a JPG mohou obsahovat vstupní profily na rozdíl od EPS a PDF. Pokud je v datech vložen i
profil, měl by se použít.
Další důležitý údaj pro RIP je volba metody převodu barev.
Perceptuální metoda nezachovává věrnost barvy, ale snaží se vtěsnat všechny barvy vstupního prostoru
do prostoru výstupního, přičemž zachovává relativně stejnou polohu barevných vektorů vůči sobě stejně jako tomu bylo
ve vstupním prostoru. Tato metoda se dá použít s dobrým výsledkem při tisku fotografie, protože oko vnímá barvy též
relativně.
Relativní kolorimetrická metoda převádí barvy tak, že tam kde se překrývají vstupní a výstupní
prostor se barva nemění, tam kde je výstupní prostor menší, se přiřadí nejbližší barva z hranice výstupního prostoru.
Takovéto přiřazení není jednoznačné, protože nemusí být na spojnici vektoru s bílým bodem a více barvám ze vstupního
prostoru je přiřazen jeden bod na výstupu. Současně dochází ke změně barevného odstínu. Relativní kolorimetrická
metoda mění polohu neutrálního bodu při přechodu z černé do bílé tak, aby se co nejvíce blížil poloze ve vstupnímu
prostoru. Protože však lidské oko vnímá tyto posuny relativně, je tato metoda nejvhodnější při tisku kombinace
fotografie a vektorové grafiky, kde záleží na věrnosti barev.
Absolutní kolorimetrická metoda se liší od relativní v tom, že nemění polohu bílého bodu a všechny
vektory barev, které jsou mimo rozsah výstupního prostoru jsou přepočítány na průsečík hranice prostoru se spojnicí
původního vektoru a bílého bodu. Poloha bílého bodu se nemění. Tato metoda je vhodná pro tisky, kde záleží na věrných
barvách jako jsou loga, vektorové tisky podle vzorníků a pod. Absolutní metoda není optimální pro tisky typu
fotografie.
U kolorimetrických metod, pokud jsou barvy mimo rozsah výstupního prostoru, se mohou plynulé přechody mezi odstíny
barev změnit na jednobarevné plochy někdy i s výrazně jiným odstínem.
Saturační metoda se snaží plně využít cílový barevný prostor. Pokud je hranice výstupního prostoru v
některém směru větší než plocha vstupního prostoru, zvětší se vektory barev relativně daným směrem. Tato metoda je
vhodná pro vektorovou reklamní grafiku, kde není ani tak důležitá věrnost barev, jako jejich sytost.
